Rozhovor s trenérem házenkářského týmu Lovci Lovosice

Na to, jak pandemie koronaviru zasáhla mladé sportovce a jejich trenéry, jsem se zeptala trenéra házené Lovci Lovosice Jakuba Hrstky.

Ahoj Kubo, mohu ti položit několik otázek, jak pandemie koronaviru ovlivnila tvůj sportovní život?

Samozřejmě.

Koho trénuješ?

Trénuji házenkáře-mladší dorostence a jsem i asistent trenéra staršího dorostu. Jsou to kluci ve věku 14 až 19 let.

Jak probíhají tréninky v době pandemie a jak často trénujete?

Tím že jsme profi sportovní oddíl, tak tréninky probíhají každý den mimo víkendu. Většinou probíhají online, ale snažíme se kluky tmelit, vlastně ten kolektiv se snažíme tmelit tím, že pokud to šlo, potkávali jsme se někde venku v lese, jezdili jsme na kola a když byla možnost, tak jsme vyjeli na běžky. Tréninky probíhají online-veškeré věci, které zvládnou kluci udělat doma, takže nějaké posilování, nějaká dynamika, chodí běhat a mají individuální plán od našich kondičních trenérů. A já to vlastně řídím.

Jak vás tento styl tréninků baví?

No není to nic příjemného. Mě jako trenéra to úplně nenaplňuje a troufám si říct, že ani kluky, protože gró kolektivního sportu je, že ten kolektiv je spolu. Takže když pak vyjedeme někam ven na kola nebo na ty běžky, tak to ty kluky baví. Nechci říct, že je baví cyklistika, ale baví je to, že můžou být spolu.

Jak kluky motivuješ, když jsou zápasy teď zakázané?

Teď máme rádoby hodně dlouhou přípravnou fázi, kdy můžeme doladit veškeré nedostatky. Kluky se snažím motivovat tím, že čím víc se teď do toho opřou, tak tím líp na tom pak budeme. Vím, že některé extraligové kluby trénuji jen třikrát týdně, ale my pětkrát týdně a máme ještě skvělé kondičáky, to ještě všechno zúročuje. Takže máme více kvalitních tréninků.

Neodradilo to některé hráče?

No toho jsem se bál úplně nejvíc, že skončí spousta kluků. Ale když si to tak vezmu, obecně (a není to jen házená) je sport pro děti od přípravky do 14 let hlavně o tom, že tam chodí kvůli kamarádům, nebo že rodiče chtějí, aby dělaly nějaký sport. V těch 14 letech se to ale láme a zůstávají jen ti co chtějí. Takže nám neodešel nikdo, krom jednoho hráče.

Jak jako trenér zvládáš tuto situaci?

To je těžká otázka. Já teď vlastně studuji koncepci svazu, což znamená, jak by se mělo trénovat, abychom kluky dokázali co nejlépe připravit pro národní tým. Studuji metodiku od pana Tůmy, to je dá se říct nejlepší metodik České a Slovenské republiky. Účastním se spousty webinářů pro trenéry a snažím se i v téhle době posunout někam jako trenér.

Co bys svému týmu přál?

No samozřejmě jen to nejlepší. Přál bych klukům, aby měli spoustu sil a energie vydržet tuto situaci, a hlavně bych jim přál, abychom dosáhli na titul.

Děkuji za rozhovor.

Rád se stalo.

Také já přeji Lovosickým Lovcům hodně úspěchů v jejich sportovním světě, také aby se brzy navrátili na hřiště a mohli společně trénovat. Také jim přeji, aby dosáhli svých sportovních cílů. KB